Pokud máš opravdový zájem dozvědět se trochu více, ujisti se, že jsi napřed prostudoval a v maximální možné míře pochopil a přijal to, co vyplývá z „úvodního textu“. Nemůžu to nikomu nařídit či přikázat, ale v opačném případě by došlo k násobnému vytržení informací z kontextu, již z kontextu vytržených.
Náplň práce RM zasahuje do několika domén, jejíž působnost se neustále rozšiřuje. Musím ale znovu podotknout, že náplní práce RM není cokoliv nabízet, nýbrž pouze poskytovat možnosti, služby, informace, materiál, postupy, produkty a výhody, které z prostředí RM plynou tomu, kdo splní podmínky ve smyslu existence RM a podstata vzniku RM s ním plně rezonuje. Nejen že RM nic nenabízí, ale také ani neprodává. Ve slově „poskytuje“ je tak ukryt jakýsi mechanismus, který zajišťuje svobodnou volbu každému, kdo s tímto principem přijde do kontaktu. Mimo princip poskytování je také uplatněn ještě další princip, a tedy princip sdílení (ať už se jedná o služby, produkty, materiál, informace atd.) či výměnného obchodu.
Samozřejmě náplň práce a činnost RM má několik rovin, z nichž pro tuto chvíli zmíním pouze dvě, které jsou momentálně podstatné, a které se pokusím trochu osvětlit. V první řadě jde tedy o poskytování služeb, servisu, produktů, informací atp. Tyto služby ovšem nejsou nabízeny, prodávány, ovšem ani darovány. Pouze za určitých podmínek poskytnuty, pokud dojde k naplnění smysluplnosti takového poskytnutí. Cílem RM totiž není v žádném případě generovat zisk, či na takovýchto službách vydělávat. Pokud se budeme tedy držet v této rovině, jsou takové služby jedině a pouze zdarma. Protože ovšem toto není jedinou rovinou náplně práce RM a nechci poskytovat prostor ke spekulacím, osvětlím i druhou rovinu v tento moment důležitou. Nicméně je potřeba na tyto roviny nahlížet různou optikou, a to v závislosti na úhlu pohledu. Tyto roviny jsou tedy z jedné strany sobě podléhající, z druhé spolu nikterak nesouvisí. Druhou rovinou náplně práce RM je tedy investování jakýchkoliv prostředků do našeho okolí v celé škále významů, jaké slovo „okolí“ může mít (životní prostředí, lidé, příroda, jakékoliv živé bytosti, stejně jako třeba město nebo vesnice atp.) Každý, stejně jako já, či kdokoliv, kdo pracuje pro RM (či své okolí), má tedy možnost prostřednictvím RM do svého okolí investovat.
Zjednodušeně řečeno, jakákoliv služba, produkt, servis atp., je poskytnuta zdarma bez jakékoliv formy dlužnosti vůči RM. Není očekávána ani žádná forma odplaty, vděčnosti, natož platby. Zároveň je ovšem poskytnuta možnost investice do druhé roviny náplně práce RM, která v tomto případě s první rovinou nikterak nesouvisí a kdokoliv by tedy uvažoval o jakékoliv investici, měl by tak brát v potaz. Je to pouze poskytovaná možnost, nikoliv podmínka či nutnost, neboť v principech, ve kterých RM funguje, nic takového není podstatné.
Systém, který je takto utvořen, nefunguje na principu „něco za něco“, nýbrž spíše (ber s rezervou) „něco pro něco“, kdy prioritou je opět samotná smysluplnost. Čili pokud si nemajetný člověk, který splňuje podmínky, „objedná“ nějaký servis, službu či produkt, ale nemá na zaplacení, v tomto systému to nevadí, neboť to není podstatné. V rámci systému investic se sice dvě roviny mohou protnout, ale jakýmkoliv směrem. Pokud si tedy nemajetný člověk objedná např. stavbu kurníku, splní podmínky a zároveň dojde k naplnění smysluplnosti takové stavby a jejího poskytnutí, RM takový kurník (se všemi parametry a náležitostmi vyplývající z podstaty takového poskytnutí a existence RM) poskytne a postaví, aniž by zdánlivě druhá rovina byla naplněna. Říkám zdánlivě, neboť tento systém je oboustranný. V tomto případě ovšem náklady a práce přijdou na stranu RM. Čili takový skutek bude brán opět jako investice do svého okolí, (takový člověk také ale třeba může investovat něco jiného „svého“, čas, práci, košík jablek atp., ale také ovšem nemusí).
Možná raději uvedu ještě jeden příklad, i když zdánlivě podobný a také velice zjednodušený. Představ si člověka (včelaře), který včelaří ve smyslu rezonujícím s podstatou RM a splní podmínky následné spolupráce. Tedy například včelaří proto, aby tu včely byly, nikoliv proto, aby je zbavoval medu a nahrazoval ho v podobě třeba „jedovatého“, obyčejného cukru. Tento člověk ale opět nebude majetný, avšak bude potřebovat nové včelařské oblečení, které mu RM může vyrobit. Mohou to být třeba kalhoty, které budou mít spousty kapes, poutek a kdoví jakých vylepšení, které budou plynout z individuálních potřeb a které mohou takovému včelaři pomáhat zefektivnit a zjednodušit jeho práci. Zároveň by ale takové kalhoty byly pro něho cenově nedostupné, nebo by nebyly dokonce ani k sehnání. Opět mu RM může takové kalhoty vyrobit a poskytnout, aniž by požadoval něco na oplátku. Opět také bude naplněna druhá rovina, tedy do svého okolí investuje RM prostřednictvím samotného včelaře, nikoliv včelař prostřednictvím RM. Také se můžeme bavit o tom, že bude včelař potřebovat nové úly nebo další včelín a opět může dojít k takovému poskytnutí.
Samozřejmě to může fungovat i druhým směrem a tedy, že majetný včelař bude chtít, jakkoliv investovat do svého okolí prostřednictvím RM. Pak bude stejně vše poskytnuto včelaři zdarma, nicméně v druhé rovině bude poskytnuta takovému včelaři možnost investovat do RM jakékoliv prostředky, nikoliv ale ve smyslu „za oplátku“, nýbrž proto, že takové jednání bude nabývat smysluplnosti, tedy i jemu samotnému. RM pak takto nabyté prostředky bude nadále investovat do svého okolí nejrůznějšími formami. A proč by to měl RM dělat? V žádném případě nechci sám sebe ani RM jakkoliv obhajovat či komukoliv něco dokazovat. V příkladu se včelařem (nemajetným) je ovšem souvislostí, které takové jednání osvětlují, mnoho. Vždyť to přeci děláme pro své okolí, to je ta přidaná hodnota, proto nezáleží na „odplatě“. Děláme to především pro své okolí, nikoliv z bohulibosti, či zájmu „páchat“ dobro, tedy děláme to také sami pro sebe. A že včelař bude včelařit na míle daleko? A jeho včely nebudou opylovat „naše“ květy a stromy? No vždyť tím spíše k tomu bude o to více důvodů.
V ideálním případě se pak tyto směry a roviny různě prolínají, ať už v rámci jedné interakce či v rámci globálního pojetí. Vzhledem k tomu, že je relativně složité tento princip pochopit, i když se to na první pohled možná nezdá, raději tyto dvě roviny trochu shrnu. V první rovině tedy RM poskytuje služby, produkty, výrobky, servis atp. zdarma. V rovině druhé má ale každý možnost do RM investovat v jakékoliv formě (do svého okolí prostřednictvím RM). Bude-li člověk tedy spokojen s nějakou službou RM, principem jeho fungování, přístupem či zaměřením (ať už aktivně „výhody“ čerpá či nikoliv), může v druhé rovině do RM investovat cokoliv uzná za vhodné. Nikoliv za oplátku (žádný dluh nemá), ale prostě proto, že mu to přijde smysluplné a prostředí RM chce svojí investicí podpořit. Je to jako by na všem byla cenovka zdarma a na druhé straně napsáno: ale pokud ti to dává smysl a chceš do prostředí RM investovat, můžeš tak učinit a třeba si nějakou „cenu“ zvolit a nemusí to vůbec být finanční částka, která může být jakékoliv hodnoty (i nulová), ale třeba pytel brambor, či jakákoliv pomoc, rada, servis, materiál atp., zkrátka cokoliv, co může být pro RM (tedy následně naše okolí) potřebné.
Pochopitelně se jedná o konkrétní příklad (včelaření), ale zároveň jde o další z metafor. Pak už je jedno s jakými „problémy“, žádostmi či prosbami se člověk na RM obrátí, ať už jde o jakékoliv vztahy, nežádoucí skutečnosti či „problémy“ atp., v rámci života člověka, které se jinde nedaří zdárně vyřešit či alespoň vylepšit.
Někdo by třeba zase rád investoval do svého okolí, ale nemá k tomu optimální možnosti, a tak prostřednictvím RM mu může být taková možnost poskytnuta. Kdokoliv tedy splní podmínky a smysluplnost takového jednání, může investovat prostředky do RM. Takové prostředky pak slouží jedině a pouze k dalším investicím do našeho okolí prostřednictvím RM, stejně jako k růstu a zvyšování efektivity RM samotného.
Projektů, které se v tomto systému vytváří, je spousty, nicméně míra investic na takové projekty nemá vliv. Jediné, co je podstatné, je míra práce, kterou já nebo další lidé, kteří se podílí nebo budou na takových projektech podílet, odpracují. Taková práce totiž zajistí RM fungování stejně tak, jako zajistí fungování oněch projektů. Taková práce totiž RM nic nestojí, neboť každý tak jedná dobrovolně bez nároku na jakoukoliv odměnu. RM ale vychází vstříc každému „pracovníkovi“ do té míry (skromné), do které si to může dovolit, ať už jde o zajištění veškerého servisu, zázemí, ubytování, stravy a nejrůznějších výhod plynoucích z prostředí RM, a pouze je-li to nezbytné, tak i finančního příspěvku, což ale vždy záleží právě na tom, zda si to RM může dovolit, což je, vzhledem k formě, v jaké RM funguje, ne vždy možné.
Jediné, co podléhá míře investic, je velikost a obsáhlost daných projektů, na čemž ale v podstatě vůbec nezáleží. Taková velikost se pouze promítá v zájmu lidí do těchto projektů investovat, využívat je, či se na nich podílet. Není totiž podstatné, jak velké a obsáhlé tyto projekty budou. Čili, pokud bude malý zájem o takové projekty, potažmo malé investice, projekty zůstanou malé tak, aby pouze odpovídaly danému zájmu a možnostem RM. Cílem není budovat velké věci, pouze potřebné a smysluplné, i kdyby to mělo být jen pro hrstku z nás.
Pokud použiji tedy například analogii se psy, i v tomto případě vzniklo jakési „centrum“, které může poskytovat určité možnosti o určité efektivitě a kapacitě, která je dostačující vzhledem k velikosti onoho centra a zájmu o jeho služby. Pokud bude docházet k investicím ze strany lidí, kteří budou mít o spolupráci s takovým „centrem“ zájem a zároveň bude přibývat lidí, kteří budou o služby takového „centra“ stát, to se bude zvětšovat a nabízet rozsáhlejší možnosti a efektivitu pro práci s lidmi, kteří svými investicemi RM podpoří. Čili i z tohoto pohledu tak budou investovány prostředky v zájmu samotných investujících. V zájmu RM totiž není potřeba vybírat investice pro RM, ale pouze poskytovat takové možnosti, na které sám stačí. Cílem tedy není budovat cosi velkolepého, nýbrž pouze dostačujícího.
Proč by měl tedy člověk investovat? To vskutku netuším, třeba neměl (nemusel), není to podstatné. Záleží na každém a jeho touze či motivaci, do které mě osobně ani RM v podstatě nic není. Míra investic na existence projektů a různých „center“ napříč doménami na chod a fungování RM nemá vliv, nicméně pochopitelně i v tomto systému funguje jakási „matematika“. RM musí tedy optimalizovat poskytování takových možností v souladu se svými možnostmi, kapacitou a mírou efektivity. Ovšem velikost center může mít zásadní vliv na efektivitu práce. Řekněme tedy, že malé centrum je „malý skleník“ o určité kapacitě a možnostech či potenciálu. Čím větší centrum, tím více možností pro toho, kdo by chtěl takové prostředí využívat.
Například „centrum“ (v rámci práce se psy), které máme zatím k dispozici, je miniaturní, což nevadí a není to ani na škodu. Stejně tak lidí, či dobrovolníků, kteří pro takové centrum pracují, není mnoho. Nicméně kapacita a efektivita tomu odpovídá. Proto musím zdůraznit, že někdy se může čekat na spolupráci i několik měsíců. Pokud se tedy neřeší otázky akutní a zásadní, ve smyslu otázky života a smrti, které mají v mnoha případech absolutní přednost. Jak už jsem hovořil, vzniká několik „center“, které se vzájemně prolínají a naším cílem je naplnit potenciál daného odvětví na maximum v rámci aktuálních možností. Ostatní posloupnosti a eventuální růst už není v našem primárním zájmu a záleží na spoustě okolností.
V mém zájmu ani zájmu RM není na tomto systému zbohatnout, někoho obelhat, zmanipulovat či přesvědčit. Pokud má ovšem někdo takový pocit, není v mém zájmu ho rozporovat, ba naopak mu ho dopřát. Hovořil jsem tedy o investicích a investovaných prostředcích, pokud to nevyplynulo z kontextu, raději takové investice uvedu na pravou míru. V žádném případě nejsou tyto investice či prostředky zamýšleny výhradně jako „finanční“. Za slovíčkem investice se v tomto případě schovávají nejrůznější formy investování, které mohou prostřednictvím RM obohatit naše okolí, stejně tak jako fungování a poskytované možnosti RM. Jestli se někdo v podstatné smysluplnosti a za dodržení podmínek rozhodne investovat svůj čas, znalosti, vědomosti, zkušenosti, nepotřebný materiál či jakékoliv přebytky, energii, know-how, rady, nápady, dvě ruce na práci, či třeba nevyužívané nebo nepotřebné prostory nebo staré, nepotřebné nebo nevyužívané nářadí atp., může být dokonce smysluplnější a efektivnější, něž zmíněné finanční prostředky, které z tohoto výčtu nejsou odebrány, ale zároveň nejsou primárním zájmem.
Nicméně, jelikož v tomto prostředí už řadu let žiji a pracuji, nedělám si iluze a ani nemám žádná očekávání. Z praxe mimo jiné vyplývá, že tento systém v mnoha lidech nebudí důvěru a podléhá hodnocení a závěrům z různých stran. Nechci tento systém obhajovat, ani své jednání či proč jsem dal za vznik RM. Pouze chci podotknout, že plně rozumím, proč někteří lidé tímto prostředím pohrdají, tím spíše ti, kteří o něm vlastně nic nevědí a nikdy v něm nežili. Stejně tak rozumím, proč někteří lidé tvoří závěry, že je tento systém utvořen proto, aby z lidí tahal peníze, aby se mohl vyhýbat daňovým povinnostem, aby někdo (snad já sám) zbohatl, aby(ch) mohl manipulovat s lidmi, abych dělal z lidí „ovce“, či aby byla vytvořena sekta zfanatizovaných následovatelů atd. Opět tyto závěry a názory v žádném případě nechci vyvracet či rozporovat, jsou stejně tak důležité jako každé jiné. Jenom zmíním, že pokud bude mít někdo takový i sebemenší pocit, ať v žádném případě neinvestuje a interakci s RM nepodstupuje tak, aby nelitoval svých rozhodnutí. Veřejně dostupných informací není mnoho, ale pokud člověk bude hledat, najde dostatečné množství proto, aby si udělal obrázek a v případě pochybností si jakoukoliv interakci včas rozmyslel. RM přeci jenom nikomu nic nenabízí, nikoho nepřesvědčuje a nepřemlouvá, nesnaží se nalákat ani konvertovat a v podstatě nehledá. Veřejná prezentace pak nemá za úkol nic jiného než vytvořit jakýsi most tomu, kdo takové prostředí hledá či mu může být prospěšné.
V tomto systému je potřeba přijmout „něco pro něco“. Je to možnost, jak veškeré investice mohou být oproštěny od vlastního ega a emocí. Pokud někdo má tendence investovat, pak tak musí činit proto, protože mu to dává smysl, nikoliv ze zištných důvodů. Občas se nám totiž samotná firma, která se nezajímá o dopady své produkce či postupů a která musí za likvidaci odpadů platit, snaží takový odpad prodat, jen proto, že o něho máme zájem. To si pak hodně nerozumíme, neboť je to poskytovaná služba, za kterou by měly být takové firmy rády, či za ní teoreticky platit. RM nemá tendence na čemkoliv vydělávat, proto ani druhá strana nemá mít tendence vydělat či ušetřit. Respektive takové tendence mít může, ale pak to pozbývá na smysluplnosti, a tedy jedné z podmínek k interakci, neboť by takový postup byl neharmonický a dlouhodobě neudržitelný či „dluhový“. Pochopitelně se nemusí jednat o velkou firmu, ale i o jednotlivce.
Tento systém totiž při dodržení principů může dlouhodobě snižovat obecnou, ale i dílčí „dluhovost“ za pomocí jednoduchého principu a tedy, že bude svému okolí dávat mnohonásobně více, než mu bude brát. Nicméně tento princip přes svou jednoduchost je velice křehký, proto podléhá určitým obsáhlým podmínkám a striktním pravidlům.
Pozn.:
Téměř každým dnem se může na stránkách objevit další a další oblast / doména, která rozšíří seznam náplně RM, neboť domény a oblasti, které jsou zveřejněny, jsou jen malým střípkem dalších oblastí, kterých je obrovské množství, pro které ale ještě nenastal čas anebo spíše, pro jejichž spuštění nemáme dostatečný „kapitál“, ačkoliv jsou připraveny. Takové spuštění pak může trvat několik let, anebo se může spustit 10 domén denně (což podléhá spoustě okolnostem). Pokud tě tedy prostředí RM zaujalo a máš zájem objevovat možnosti, které takové prostředí nabízí, počítej s tím, že se seznam oblastí náplně RM může a bude rozrůstat.